Ullmann Josef

Narodil se v roce 1870 v obci Nekníř na Plzeňsku. Po předčasné smrti otce se jeho matka se čtyřmi sourozenci přestěhovala do Plzně, kde mladý Ullmann po absolvování čtyř tříd reálného gymnázia začíná pracovat ve Škodově továrně jako úředník. Jen náhoda způsobila, že jeho drobné kresebné pokusy se staly předmětem zájmu ředitele podniku, na jehož popud odchází Ullmann do Mnichova. Připravuje se nejprve v soukromé škole profesora         B. Schmiedta a profesora A. Finka. Poté vstupuje na akademii u profesora             J. Hertericha. Nemáme prakticky žádné doklady Ullmannovy tvorby z této studijní periody. Rovněž nevíme proč Ullmann opustil půdu mnichovské akademie a v roce 1897 přichází do Prahy, kde navštěvuje školu profesora Pirnera, jež však byla zřejmě cizí druhu jeho nadání. V roce 1898 již nacházíme Ullmannovo jméno v seznamu žáků profesora Mařáka. Tento rok je i posledním obdobím učitelova působení. První práce vytvořené v prostředí Mařákovy školy vykazují volbou námětů, typem koloritu i kompoziční výstavbou příbuznost       s lesními interiéry svého učitele. Po roce 1899, kdy Ullmann absolvuje na Akademii, vidíme již dobře patrný posun proti školním pracím. Zjišťujeme uvolněnější rukopis, smělejší užití barevné skvrny   a dekorativní cítění. Není to již úsilí strohého přepisu skutečnosti, ale dosud ani imprese barevných skvrn. Obrazy tehdy vznikající jsou dokladem rostoucí technické jistoty. Jsou to krajiny Ullmannovy duše, které se roku 1902 začínají objevovat na výstavách pořádaných Krasoumnou jednotou, Uměleckou besedou či Jednotou výtvarných umělců.

         Následující léta (1903-1906), můžeme říci pro Ullmanna klíčová, jsou časem pilné práce i prvních úspěchů. Je zastoupen svými obrazy v Moderní galérii a účastní se přehlídky českého umění v Mnichově. Menší soubor obrazů vystavený v Rudolfinu v roce 1906 je přípravou k první samostatné výstavě v roce 1908 v Topičově salonu.

         Kritik K. B. Mádl tuto výstavu provází slovy "Všechno je srovnáno         a urovnáno, 39 obrazů zdá se býti provedeno za jediný den". Je pravděpodobné, že dopad této kritiky byl jedním z důvodů dalšího uvolnění malířského rukopisu u obrazů vzniklých počínaje rokem 1908 a dosáhnuvších v roce 1910 čisté imprese v koloritu i technice malby. Zachovalo se jen málo údajů a svědectví, abychom mohli plně ozřejmit lidský profil Josefa Ullmanna. Můžeme soudit,   že Ullmann nebyl člověk oddaný veřejné aktivitě, jeho místo bylo v přírodě       a ateliéru. Proto také zřejmě v roce 1911 neunesl negativní hodnocení své práce ze strany nejmladší generace, neunesl Kubištovu kritiku a reagoval inzultací kritika na veřejném místě.

         Ullmannovo nešťastné gesto nemělo patrný vliv na další vývoj umělcovy tvorby, jež se dále odvíjela ve formulaci náladového impresionismu a byla poznamenána v pozdním období nevyrovnaností kvality.

Z katalogu výstavy

 

foto ullman